Ke každému schodišti neodmyslitelně patří zábradlí, coby bezpečnostní prvek užitečný zejména osobám pohybově znevýhodněným. Kromě bezpečnostního požadavku je dnes ale také důležité splnit ty estetické. Už se totiž nespokojíme s jen tak ledajakým kusem, který tam je prostě proto, že musí.

Materiál, konstrukce a styl tvoří dohromady celkový dojem a hmotu celého schodiště. Lze například vytvořit dojem, že schodiště vlastně nic neváží a jen se tak vznáší v prostoru, což je prvkem vhodným do menších prostorů. Ty větší mohou být vybaveny bytelným schodištěm i celkovou konstrukcí.

Pokud bychom si chtěli zábradlí nějak rozdělit, hlavním způsobem by asi bylo hledisko tvaru. Tím dosáhneme buď vertikální a horizontální, šikmé nebo plošné typy, přičemž ve velkém prostoru jsou nejvíce používané první jmenované. Patří sem šikmé tyče, které opticky zvětšují celý prostor. Pokud místo tyčí použijeme výplně, celkový efekt působí plně a opticky snižuje schodiště.

Pokud válčíte s nedostatkem prostoru, vystačíte si se schodištěm a jednostranným zábradlím u stěny, tedy madlem. To se navíc skvěle hodí do dnešních moderních bytů, kde se vyznává pravidlo, že méně je někdy více. Také je to vhodným řešením v exteriéru, například ve vstupu na zahradu, kde je kolem schodiště terén. Ačkoli je to možnost, ne u každého kolaudačního řízení projde, takže ač působí velmi elegantně, je lepší schodiště přece jen „ohradit“ z obou stran.

Stavební předpisy totiž stanoví základní požadavky, jako je výška zábradlí, vzdálenost mezi jeho výplněmi a také jeho pevnost. Stanovená výška je určena dle výšky schodiště. Schodiště do tří metrů musí mít zábradlí ve výši více než 90 cm od podlahy, od 3 do 12 metrů pak alespoň 100 cm. Co se týká madla, nesmí mít žádné ostré hrany či výstupy. Mezery ve výplních pak nesmí být širší než 12 cm v obytných domech a 8 cm v provozech.