Útěk do vody
Kdo může, leží u bazénu a pokud možno ve stínu. V pravidelných intervalech pak vždy vleze do vody, je tam dle chuti dlouho a pak opět ulehne někam do stínu. Milosrdné chladno nepřichází ani v noci a budeme se s tím muset tak nějak smířit. Co jsme si s touto planetou udělali, to máme. A mohou všichni vědci na světě tvrdit pravý opak. Každý, kdo má místo na bazén si jej již dávno pořídil. Moc dobře ví, co to je bojovat v tomto pekle o trochu toho chladu. Ve vodě až po krk se to organizmu líbí a je spokojen. Jen kdyby nemusel ven. Ostatní se pomaličku na tom sluníčku rozpouštějí, potí se přímo nelidsky a nemají kam by svou hlavu smočili.
Proto je dobré mít svůj bazén hned u domu. Představte si tu pohodu, když třeba koukáte na fotbal v přestávce si zajdete ven, kde hupnete do vody a urazíte v poklidu několik temp. Hned jste o trochu více svěžejší a můžete opět usednout nebo ulehnout na deku u televize. Vodu máte jistě perfektní, no bodejť by ne, chystáte si ji sám, a tak přesně víte co v ní je a co v ní není. Tedy, to první zas tak moc ne, protože větříček, mrška nám občas škodolibě do bazénku přinese věci nečekané, o které nikdo nestojí a které tam nikdo nechce.
Což o to, co je jakž takž vidět, tak sebereme síťkou na teleskopické tyči a něco zvládne filtrace, jenže ono to není všechno. Jsou tu ještě věci, které okem nevidíme a proti nim je potřebná chemie do bazénu. Ta umí zničit to, co oko zatím ještě nepostřehlo, protože kdyby ano, znamenalo by to, že už je to něco přemnožené. Když voda chytá nádech do zelena nebo do hněda, mohou to být nějaké řasy, nebo také sinice. Obojí je stejně nebezpečné a je nutno vytáhnout chemii do bazénu na boj proti nim. Touto cestou zničíte skoro všechny choroboplodné zárodky a další potvůrky, které by nám mohly vodu nadobro znehodnotit. A to by byla věčná škoda.